Chan Tengri (7010 m n.m., Ťan-šan)

O vrcholu Chan Tengri

Kyrgyzstán

Vrchol Chan Tengri zde přidal Milan "Hojší" Průžek a informace doplnili Milan "Hojší" Průžek, Martin Horáček a Martin Matějka.

Chan Tengri je součástí výzvy: Sněžný leopard

Údaje o výšce se rozchází. Některé zdroje tvrdí 6995 jiné 7010.

Chan Tengri (rusky Хан-Тенгри, kyrgyzsky Хан-Теңири, kazašsky Хан Тәңірі, čínsky 汗腾格里峰, pinyin Hán-téng-gé-lǐ-fēng, český přepis chan-tcheng-ke-li-feng, v překladu Pán nebo Vládce nebes, hora nazývána také jako Kan-Tau z kazašského Қантау, Қантоо, v překladu krvavá hora dle červenavého zbarvení vrcholových skal) je s 6995 m n. m. (s vrcholovým ledovcem 7010 m n. m.) nejvyšší horou Kazachstánu a druhým nejvyšším vrcholem středoasijského pohoří Ťan-šan. Nachází se na jihovýchodě země na hranici s Kyrgyzstánem a bývá považována za nejsevernejší sedmitisícovku. Díky svému tvaru poměrně pravidelné pyramidy patří tato hora mezi nejpůsobivější světové vrcholy a někdy je označována za jednu z nekrásnějších hor světa.

Ačkoli je vrchol o více než 400 metrů nižší v porovnání s nedaleko od něj ležící Džengiš Čokusu, byl po dlouhou dobu považován za nejvyšší vrchol Ťan-šanu, dokonce ještě pět let poté, co byly oba tyto vrcholy poprvé zdolány.
Vrchol byl údajně znám již starověkým cestovatelům. Prvním Evropanem, který vrchol spatřil, byl během výpravy v letech 1856–1857 ruský geograf a cestovatel Petr Petrovič Semjonov-Ťanšanský. Jeho popis centrálního Ťan-šanu pak k oblasti přitahuje pozornost mnohých dalších cestovatelů, výzkumníků a horolezců. Expedice do centrálního Ťan-šanu pak podnikli v roce 1864 Nikolaj Alexejevič Severcov, v roce 1869 Alexandr Vasiljevič Kaulbars, v roce 1876 Alexej Nikolajevič Kuropatkin, a o deset let později Andrej Nikolajevič Krasnov. Rušno zde bylo na přelomu 19. a 20. století, kdy zde v roce 1900 působila maďarská expedice zoologů Gyorgy Almášiho a Rudolfa Stummera von Traunfels a ve stejný rok italové Scipione Borghese a Jules Brocherel. V roce 1902 změřil výšku vrcholu na 7193 m n. m. Vasilij Vasiljevič Sapožnikov a o první výstup na vrchol se neúspěšně pokusil německý horolezec a geograf Gottfried Merzbacher.
Horolezci se k vrcholu vrátili znovu až na konci 20. let. V roce 1929 působila v oblasti expedice ukrajinské akademie věd s horolezeckou částí výpravy pod vedením Michaila Timofějeviče Pogrepeckého, který se neúspěšně pokusil o vrchol. O dva roky později se Pogrebeckij v čele nové expedice do centrálního Ťan-šanu vrátil a 11. září 1931 spolu s Borisem Tjurinem a Franzem-Josephem Zaubererem vrchol zdolal cestou z jihu a po západním hřebenu. Tato trasa je dnes normální výstupovou cestou z jihu.
Znovu byl vrchol zdolán v roce 1936 skupinou Jevgenije Kolokolnikova. V roce 1943 probíhalo v oblasti topografické mapování, při kterém byla změřena výška Chan Tengri na dnes udávanou hodnotu 6995 metrů, a zároveň výška piku Pobědy na 7439 metrů. Chan Tengri, do té doby považovaný za nejvyšší vrchol Ťan-šanu, tím přišel o toto své prvenství. Horolezci se na Chan Tengri vrátili znovu až v roce 1954, kdy byla hora poprvé zdolána od severu skupinou Vladimira Šipilova. Tento výstup obdržel v daném roce 2.–3. místo na mistrovství SSSR v horolezectví v kategorii výškových výstupů. Od 60. let bylo na Chan Tengri učiněno dalších 23 prvovýstupů (výstupů novou cestou), z nichž tři získaly první místo v rámci šampionátu SSSR v horolezectví: v roce 1964 výstup ze severu skupinou Kirilla Kuzmina a výstup skupiny Borise Romanova přes Mramorové žebro z jihu (dělené první místo); v roce 1974 pak výstup severní stěnou skupiny Eduarda Myslovského.
Dne 5. srpna 2004 se ze svahu hory Čapajeva, pod kterou vede jižní normálka na Chan Tengri mezi výškovými kempy C2 a C3 (cca 5000 m n. m.), uvolnila mohutná lavina, v níž zahynulo pět českých a jeden ruský horolezec.[10] V roce 2013 se na Chan Tengri neblaze proslavil mladý polský horolezec Artur Kozlowski (24 let), který nedodržoval bezpečnostní a morální zásady vysokohorských výstupů. Naposledy byl spatřen na konci července 2013 v C3 ve stanu, který patřil jedné české expedici. Do dnes nebylo jeho tělo nalezeno.

Chata/ubytování

Na vrcholu se nenachází chata.

S kočárkem

Vrchol není přístupný pro kočárky.

Výhledy

Z vrcholu jsou výhledy.

Lanovka

Na vrchol nevede lanovka.

Vybavení

K výstupu je potřeba speciální vybavení.

Přístupnost