Dobrzeszowska (365 m n.m., Wyżyna Kielecka)

O vrcholu Dobrzeszowska

Polsko

Celkem 1x zapsáno na Vrcholovce. Vrchol Dobrzeszowska zde přidal Milda a informace doplnili Martin Matějka a Milda.

Nejvyšší vrchol Dobrzeszowského pohoří, nejzápadnější části hlavního pohoří Světokřížských hor. Od Oblęgorského pohoří je oddělen soutěskou řeky Łosośna. Je tvořen triasovými horninami a pokryt smíšeným lesem z břízy, buku, habru, platanu a jedle. Mnoho stromů je starších než 100 let.

V raném středověku, v předkřesťanských dobách, fungoval na vrcholu Dobrzeszowské starověký chrám. Dnes, kvůli nedostatku historických pramenů, nejsme schopni určit jeho stavitele. V roce 2004 publikoval časopis „Etnografia Polska“ článek Jarosława Kolczyńského o Dobrzeszowské svatyni s výmluvným názvem „Hledání symboliky prázdnoty, tmy a ticha“. V polovině 70. let 20. století zde pracovala skupina archeologů pod vedením Eligie Gąssowské. Zjistili mimo jiné, že zploštělý vrchol „Dobrzeszowské“ je obklopen třemi kamennými valy. Nejvyšší z nich má tvar uzavřené elipsy o rozměrech 100x25 m. Na první eliptický val navazují dva navazující valy ve tvaru půlměsíce a vytvářejí tak uzavřený celek. Současná výška valů je 1,3 až 1,9 m a šířka až 3 m. Původně byly vyšší a strmější, ale časem byly přirozeně erodovány. Obvod prvního valu je 262,5 m, druhého 260 m a třetího 332 m. Ze západu byl nejstrmější přístup z úpatí kopce do nitra kruhů po kamenných schodech. Přibližně uprostřed kruhů byl objeven velký kulatý balvan, považovaný za „centrální kámen“, a vedle něj kamenný základ, pravděpodobně pro oltář. Na východě, ve výšce „centrálního kamene“, byly ve vnějších valech nalezeny mezery. Byla také objevena silná vrstva spáleného materiálu (až 3 metry), což naznačuje, že zde byly po celá desetiletí zapalovány mohutné ohně. Analýza spáleného materiálu pomocí radiokarbonu-14 nám umožňuje odhadnout datum jeho výstavby na 8. století. Nad ohništi stál velký (přibližně 1,8 metru vysoký) menhir, který je v současnosti svržen. Byly také objeveny vejčité stély a ploché, kulaté kameny, které mohly označovat hranice chrámu. Na západní straně, vně valů, byl nalezen zploštělý kámen, který mohl být obětním kamenem. Kromě několika malých kousků římské keramiky nebyly na tomto místě nalezeny žádné další stopy lidské přítomnosti. Toto je rozsah výzkumu; zbytek, vzhledem k nedostatku jakýchkoli zdrojů, jsou dohady a hypotézy. Nedostatek důkazů o lidské přítomnosti uvnitř chrámu může naznačovat, že přístup k němu byl velmi omezený a ti, kteří valy překročili, museli postupovat s velkou opatrností. Pravděpodobně jim nebylo dovoleno narušovat dokonalou prázdnotu, čistotu a klid tohoto místa. Uvnitř se pravděpodobně nepřinášely žádné oběti (žádné kosti nezůstaly), a pokud ano, byly pečlivě vyčištěny. Praskliny ve východních valech tvoří linii, která označuje cestu vycházejícího slunce kolem 1. května. Proto se ohně mohly zapalovat v noci z 30. dubna na 1. května, podobně jako keltský svátek Beltaine. Během tohoto svátku druidové údajně používali sluneční paprsky k zapalování velkých ohňů. Noc patřila nadpřirozenu; duchové předků a démoni přicházeli z posmrtného života, přibližovali se k sobě a přecházeli ze světa mrtvých do světa živých. Lidé neopouštěli své domovy, pokud to nebylo nezbytně nutné. Dělalo se to pouze proto, aby se svých předků ptali na jejich osud. Během dne se lidé shromažďovali kolem rituálních ohňů a zapalovali nové ohně, které měly v jejich domovech doutnat po celý rok. Beltine začínal lepší polovinu roku teplým obdobím, doprovázeným plodností půdy a zvířat.

V roce 1982 byla kolem vrcholu Dobrzeszowska vyhlášena rezervace „Góra Dobrzeszowska“ o rozloze 25,11 hektarů. Chránila fragmenty Świętokrzyských lesů, včetně lesního ekosystému dubovo-habrových lesů s bohatou rozmanitostí flóry a fauny, prehistorického archeologického naleziště mimořádné hodnoty, které se zachovalo na vrcholu Dobrzeszowska, a také pozůstatky lidského vykořisťování a výroby z historických dob, především mlýnské kameny a lomové kameny.

Vrcholem Dobrzeszowska prochází modrá turistická stezka Stanisława Malanowicze ze Skarżyska-Kamienna (administrativní osada Pogorzałe) do Kuźniaki.

Chata/ubytování

Na vrcholu se nenachází chata.

S kočárkem

Vrchol není přístupný pro kočárky.

Výhledy

Z vrcholu nejsou výhledy.

Lanovka

Na vrchol nevede lanovka.

Vybavení

K výstupu není potřeba žádné speciální vybavení.

Přístupnost

Vrchol je volně přístupný.