Góra Zamkowa (360 m n.m., Svatokřížské hory)

O vrcholu Góra Zamkowa

Polsko

Celkem 1x zapsáno na Vrcholovce. Vrchol Góra Zamkowa zde přidal Milda.

Góra Zamkowa (360 m n. m.) patří do Korony Gór Świętokrzyskich. Odznak "Korona Gór Świętokrzyskich" je regionální odznak PTTK oddílu Świętokrzyskiego w Kielcach. [https://kgs.info.pl/]
Je nejvyšším bodem pásma Chęcin, které se táhne od údolí Wierna Rzeka (Łososina) na západě až po Góru Zamkowou se zříceninou středověkého hradu v Chęcinách na východě. Je tvořena z devonského vápence, který se po staletí těžil na západní a východní straně hory. Používal se mimo jiné k výstavbě obranného hradu na vrcholu hory. V minulosti se zde těžila také olověná ruda. Galenit, neboli sirník olovnatý, který se zde těžil, obsahoval také malé množství stříbra.
Stavbu hradu Chęciny pravděpodobně zahájil krakovský biskup Jan Muskata na příkaz polského a českého krále Václava II. Stalo se tak na přelomu 13. a 14. století. V té době byla postavena horní část hradu se dvěma kulatými věžemi. Během archeologického výzkumu provedeného v roce 2013 byly objeveny zbytky věže, které mohou být nejstarším prvkem vývoje hradu. V roce 1305, po smrti Václava II., hrad převzal vévoda Vladislav Łokietek. Za dob Vladislava Łokietka byla tvrz považována za jednu z nejbezpečnějších v polských zemích. V roce 1318 arcibiskup Janisław v obavě z vpádu germánských rytířů uložil do hradu pokladnici hlezenské katedrály. Za vlády Kazimíra Velikého byl hrad rozšířen. Tehdy byly dvě horní věže zvýšeny o zděná patra. Spodní část s hranatou věží byla postavena až kolem roku 1476. V 16. století se hrad proslavil jako sídlo královny Bony, která zde po smrti krále Zikmunda Starého shromáždila své poklady.
Navzdory zničení během Zebrzydowského povstání v roce 1607, švédské potopy v polovině 17. století a velké severní války v roce 1707 budova přežila až do Třetí polské republiky. Po třetím rozdělení Polska začal hrad chátrat. Dnes je jako zabezpečená, trvalá zřícenina přístupná návštěvníkům. Stojí za to vystoupit na vyhlídkové terasy na vrcholcích dvou věží (v době mé návštěvy byla z důvodu oprav přístupná jen západní věž), odkud se otevírají nádherná panoramata.
Hradním vrchem vede několik turistických stezek například žlutá stezka pojmenovaná po Juliuszovi Braunovi z Chęcin do Wierna Rzeka.

Chata/ubytování

Jak na hradě, tak u parkoviště pod hradem je řada různých stánků s občerstvením

S kočárkem

K hradu a k vrcholu se dá dojet s kočárkem, ale na hradě je řada schodů.

Výhledy

Z vrcholu jsou výhledy.

Lanovka

Na vrchol nevede lanovka.

Vybavení

K výstupu není potřeba žádné speciální vybavení.

Přístupnost

Vrchol je volně přístupný, ale vstup na hrad je pouze během otvírací doby a je zpoplatněný

Nejbližší vrcholy: Zelejowa (372 m,  2.6 km)