Pěší turistika na Smrk (1277 m)

Při neděli jsem chtěl vyrazit do hor, takže jsem zvolil smrk :-), je lepší než lysá, méně lidí... už cesta byla zajimavá začalo pršet jen, co jsem vyjel z Ovy. Na cestě to bylo vzrůšo, před Frýdlantem auto začalo pěkně házet ze strany na stranu, měl jsem pěkně nahnáno, radši jsem zpomalil. V jednu chvíli jsem uvažoval, že to otočím, měl jsem strach, že někde sjedu :/. Nakonec jsem to v pohodě uřídil na Ostravici. Nahodil jsem si zátěžovou vestu s 10kg navíc a vyrazil směle nahoru. Nesmeky jsem si dal hned na parkovišti už tam bylo sněhu dost a pořád sněžilo. Hned na začátku mně ačli boletšlapky asi z nesmeků ale časem to přešlo :-). šel jsem po červené a na horu zkratkama. Po prvni zkratce už jsem i uvažoval, že bych to otočil, bylo to fakt náročné s tou vestou, fuňěl jsem jak lokomotiva a to doslova :D. Ale řekl jsem si, že jsem tady nejel z Ovy abych se v půlce otočil a jel domů. Šel jsem važně pomalu a ani podmínky nebyly nejlehčí. Klouzalo to i když jsem měl nesmeky. Nakonec jsem to zvládl, dal jsem si malou svaču, udělal fotku a když už jsem byl na odchodu, přišel frajer kterého jsem potkal asi v půlce a měl radost, že to zvládl, když přijel až Prahy. Prohodili jsme pár slov ale
už jsem začal mrznout, tak jsem se rozloučil a běžel dolů ale už ne zkratkou ale po červené trase. bylo dost sněhu a propadal jsem se, bylo tam plno větví, kterým jsem se vyhýbal a skláněl se. Když tu najednou se narovnavam z jedních větví a najednou BOOM, pecka do hlavy a já sedím na zadku :D :D. šáhnu pod oko ale žádnou krev nevidím, tak se otřepu a běžím dál. Po cestě jsem potkal kamarádku Nikol s přítelem, takže jsme se na chvili zastavili a pokecali, ptala se, co se stalo, že mám pěkný šrám pod okem. Tak jsem jí řekl, co se stalo. no a pak jsme se vydali každý dál svou cestou. A to bylo všechno co se mi po cestě přihodilo. :-)