Hercynský systém je systém pohoří, vzniklých během hercynského vrásnění, způsobeného srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany během devonu a karbonu (prvohory, 390-310 Ma), tj. "krátce" po kaledonském vrásnění (520-400 Ma). Původně šlo o řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, táhnoucí se napříč novým superkontinentem Pangea. Tato pohoří ale neměla dlouhého trvání a už během permu (konec prvohor, 299–251 Ma) byla srovnána erozí. Mnohá dnešní pohoří v hercynském geologickém prostoru (např. Krkonoše) získala svou výšku mnohem později, když byla během alpinského vrásnění vyzvednuta podél zlomových linií. Jejich vrcholové partie však nadále ukazují zarovnaný prvohorní povrch. Dělí se na Hercynská pohoří (většina západní a střední Evropy) a Epihercynské nížiny (většina severní a východní Evropy). Nejvyšší horou je Monte Cinto (2706 m) na Korsice.